41. díl: Antivirus a trvalý kurzarbeit: jaký je mezi tím rozdíl?

Antivirus a kurzarbeit jsou dva pojmy, které jsou v dnešní době mezi podnikateli často skloňované. Jaký je rozdíl mezi programem Antivirus a trvalým kurzarbeitem a jaké jsou podmínky pro jejich čerpání?

V souvislosti s vládní podporou podnikatelů postižených koronavirem se často mluví o Antiviru a trvalém kurzarbeitu. Základní rozdíl mezi programem Antivirus a trvalým kurzarbeitem spočívá v tom, že kurzarbeit nestojí na podmínce překážek v práci, ale na udržení částečné zaměstnanosti.

Trvalý kurzarbeit

Trvalý kurzarbeit neboli zkrácená práce je nástroj představený s cílem zachovat pracovní místa i v době krize. Kurzarbeit, který byl vládou schválený v červenci letošního roku, naváže na dočasný program Antivirus a bude se využívat při vážném ohrožení ekonomiky, při přírodní pohromě, epidemii nebo při kyberútocích. Principem tohoto návrhu zákona je, že firma bude svým zaměstnancům platit za odpracované hodiny a stát jim poskytne část výdělku za čas, který nemohli odpracovat. Dlouho očekávaný zákon o náhradě mzdy v době krize by měl začít platit od 1. listopadu 2021. Podle návrhu novely zákona by mohla kurzarbeit ve státě, regionu nebo ve vybraném odvětví povolit vždy pouze vláda po projednání v tripartitě.

A jak bude tedy kurzarbeit vypadat?

Zaměstnanci budou moci doma zůstat jeden až čtyři dny týdně, a to až po dobu jednoho roku. V případě, že zaměstnanci odpracují část týdenní pracovní doby, zaměstnavatel by zaměstnanci za neodpracovanou dobu poskytl náhradu mzdy v minimální výši 80 % průměrného výdělku. Maximální výše příspěvku v době částečné práce pak bude činit 80 % předchozí čisté mzdy. Na podporu mají mít nárok zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří pracují ve firmě alespoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se zaměstnancům zahrnul do příjmů a byl by zohledněný při vyplácení dávek.

Proč návrh vznikl?

Trvalý kurzarbeit vznikl s cílem pomoci firmám v krizi kdykoliv bude potřeba, stejně jako to funguje například v sousedním Německu. Podle odborníků to byl právě kurzarbeit, díky kterému se Německu v roce 2009 podařilo získat kontrolu nad rostoucí mírou nezaměstnanosti. Kurzarbeit je navíc podle odborníků flexibilnější než program Antivirus.

Výhody a nevýhody kurzarbeitu

Pro zaměstnavatele znamená přijetí návrhu kurzarbeitu snížení nákladů za dobu, kdy jejich zaměstnanci nebudou moci svou práci vykonávat. Navíc díky kurzarbeitu dojde k rozšíření případů, kdy zaměstnanci na podporu dosáhnou, což opět povede ke snížení nákladů firem. Výhodou kurzarbeitu oproti programu Antivirus je možnost obdržet příspěvek ještě před vyplacením mezd.

Nevýhodou kurzarbeitu naopak je, že zaměstnavateli přibude administrativa spojená s vyřizováním žádostí o podporu. Někteří zaměstnavatelé spatřují nevýhodu také v omezujících podmínkách pro maximální výši podpory.

Antivirus

Program Antivirus, který vznikl s cílem zmírnit negativní dopady šíření nemoci covid-19 a zachovat pracovní místa, u nás platí od 12. března 2020. Aktuálně běží v režimu A a B. Režim A se vztahuje na případy, kdy došlo k uzavření nebo omezení provozu v důsledku krizových nebo mimořádných opatření nebo na případy, kdy byla zaměstnanci nařízena karanténa. A režim B? Aplikuje se při překážkách v práci na straně zaměstnavatele vyvolaných hospodářskými potížemi spojenými s pandemií koronaviru. Do programu Antivirus se doposud zapojilo zhruba 57 000 firem a některé z nich i opakovaně, což odpovídá zhruba každé páté firmě v ČR.

Do kdy program Antivirus platí?

I přesto, že původně měl program Antivirus fungovat jen do konce června 2021, vláda ho na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové prodloužila do konce října 2021. Ministryně přitom prosazovala platnost programu až do konce roku. 

Jak je možné ho čerpat?

Jak už jsme nastínili výše, o podporu v programu Antivirus v režimu A mohou požádat zaměstnavatelé, jejichž provoz byl omezený nebo došlo k nařízení karantény zaměstnanců. Tito zaměstnavatelé mají po splnění stanovených podmínek nárok na kompenzaci ve výši 80 % vyplacených mezd zaměstnance, a to do výše 39 000 Kč na jednoho zaměstnance. V režimu B mohou zaměstnavatelé zažádat o kompenzaci ve výši 60 % vyplacené náhrady mzdy do výše 29 000 Kč na jednoho zaměstnance.

Žádost je možné podat prostřednictvím datové schránky nebo e-mailu s uznávaným elektronickým podpisem.

Modelový příklad: Program Antivirus v režimu A

V případě, že ve firmě pracuje zaměstnanec s průměrným hrubým výdělkem 80 000 Kč, náklady na zaměstnance včetně odvodů činí 107 200 Kč. V programu Antivirus v režimu A bude příspěvek státu činit 39 000 Kč (maximální výše příspěvku na jednoho zaměstnance) a celkové náklady firmy budou 68 200 Kč. Pokud by ve firmě pracoval zaměstnanec s průměrným hrubým výdělkem 22 500 Kč (celkové náklady včetně odvodů 30 150 Kč), příspěvek od státu bude činit 24 120 Kč a celkové náklady firmy budou 6 030 Kč.

Modelový příklad: Program Antivirus v režimu B

Zaměstnanec s průměrným hrubým výdělkem 80 000 Kč představuje pro firmu náklady ve výši 107 200 Kč. V programu Antivirus v režimu B bude příspěvek státu činit 29 000 Kč (maximální výše příspěvku na jednoho zaměstnance) a celkové náklady firmy budou 78 200 Kč. Pokud by ve firmě pracoval zaměstnanec s průměrným hrubým výdělkem 22 500 Kč (celkové náklady včetně odvodů 30 150 Kč), příspěvek od státu bude činit 18 090 Kč a celkové náklady firmy budou 12 060 Kč.