32. díl: Představujeme 8 nových zákonů, které mohou být zásadní i pro vaši firmu
Evropský parlament během svého posledního jednání v tomto mandátu schválil řadu nových či revidovaných zákonů. Vybrali jsme pro vás osm z nich, které mohou být klíčové i pro vás a vaši firmu. Nová pravidla se dotknou například obalů, práva spotřebitelů na opravu či renovace budov. Zásadní budou pro firmy především nová pravidla o odpovědnosti za dodavatelský řetězec nebo zákaz zboží vyrobeného za pomoci nucené práce. Do budoucna by také mělo být snazší produkovat v Evropě inovativní technologie včetně těch jaderných. Novinkou je i dobrovolný certifikační rámec pro odstraňování uhlíku.
Minulý týden naposledy zasedal Evropský parlament v současném mandátu. Z kraje června nás totiž čekají evropské volby a s nimi i začátek nového pětiletého období. V praxi to znamená, že se evropští zákonodárci snaží dokončit maximum z navržených iniciativ. Poslední plenární zasedání se tak dá bez velkého přehánění označit za legislativní smršť. Které ze schválených zákonů jsou zásadní a co mohou znamenat pro firmy?
Zákaz produktů pocházejících z nucené práce na trhu EU
Evropský parlament schválil nařízení o zákazu prodeje, dovozu a vývozu zboží vyrobeného za přispění nucené práce na trhu EU. Výrobci zakázaného zboží budou muset své produkty stáhnout z evropského trhu a buď je darovat, recyklovat, nebo zničit. Společnostem, které nařízení nedodrží, hrozí pokuta. Zboží se bude moci na evropský trh vrátit, jakmile z dodavatelských řetězců společnosti nucená práce zmizí. Nařízení musí ještě formálně schválit Rada EU a členské státy budou nařízení aplikovat nejpozději do tří let.
- Text přijatý Evropským parlamentem.
Směrnice o náležité péči podniků (Due Diligence)
Směrnice o náležité péči podniků (Due Diligence nebo také CSDDD) byla jednou z kontroverzních a dlouho očekávaných právních úprav. Pro podniky zavádí především povinnost dohlížet na vlastní dodavatelský řetězec a činí firmy odpovědné za potenciální škody. Firmy, které pravidla nedodrží, se vystavují riziku sankcí. Přijetí směrnice se oddalovalo, v únoru členské státy smetly ze stolu již dohodnutý kompromis, v březnu však došlo k obratu a Evropská rada směrnici schválila v mírnější verzi. Posledním krokem bylo právě přijetí textu Evropským parlamentem.
Státy mají nyní dva roky na implementaci nových pravidel. Směrnice by měla začít platit:
- Od roku 2027 pro společnosti s více než 5000 zaměstnanci a celosvětovým obratem vyšším než 1500 milionů eur;
- Od roku 2028 pro společnosti s více než 3000 zaměstnanci a celosvětovým obratem 900 milionů eur;
- Od roku 2029 pro všechny zbývající společnosti v oblasti působnosti směrnice (včetně těch, které mají více než 1 000 zaměstnanců a celosvětový obrat vyšší než 450 milionů eur).
Nařízení o obalech a obalových odpadech
Evropský parlament přijal i pravidla pro snížení množství obalových odpadů, jejich snazší využití a recyklaci. Nařízení zahrnuje mimo jiné změny v definicích stávajících pojmů a zavedení nových, omezení volného prostoru v obalech na maximálně 50 % kvůli úspoře materiálu nebo rozšíření povinnosti používat recyklovaný obsah na více typů plastových obalů.
Kromě toho nařízení zavádí řadu cílů, například závazné cíle pro opakovaně použitelné obaly, pro snižování množství obalových odpadů pro členské země do roku 2040 o 15 % oproti roku 2018, recyklovatelnost obalů na základě stupňů recyklovatelnosti (A, B, C) a designu pro recyklaci, který přímo ovlivňuje recyklovatelnost výrobku. V budoucnu bude zakázáno uvádět na trh obaly, které uvedená kritéria nesplňují. Obaly budou muset být také správně označené a některé, zejména štítky na ovoce a zeleninu, i kompostovatelné. Od roku 2030 bude také zakázáno uvádět na trh vybrané jednorázové obaly, především pak v sektoru restaurací a hotelů a prodeje potravin. Nařízení zahrnuje i požadavky na zálohovací systémy a povinnosti členských zemí, které nechtějí tyto systémy zavádět.
Jedná o revizi již platné legislativy, která ale v minulosti byla směrnicí. Ta ponechávala členským státům větší prostor pro vlastní implementaci zákona. Naproti tomu nařízení, které bylo nyní přijato jako revize směrnice, směřuje k větší harmonizaci evropského trhu.
Pravidla musí ještě formálně potvrdit Rada, finální publikace textu se tak očekává na podzim letošního roku. Pak budou mít státy 18 měsíců na implementaci.
- Text přijatý Evropským parlamentem.
Akt o průmyslu pro čisté nulové emise
Parlament posvětil i nové nařízení o podpoře inovativního průmyslu. Cílem je snížit surovinovou a technologickou závislost na nespolehlivých partnerech, jako je Rusko nebo Čína, produkovat do roku 2030 alespoň 40 % svých ročních potřeb těchto inovativních technologií na území EU a získat 15 % celosvětové tržní hodnoty těchto technologií.
Mezi podporované technologie patří všechny obnovitelné zdroje, jaderná energetika, technologie pro průmyslovou dekarbonizaci, sítě, technologie skladování energie a biotechnologie. Zákon mimo jiné zjednoduší povolovací procesy a stanoví maximální lhůty pro schválení projektů v závislosti na jejich rozsahu a výstupu. Pro podporu technologií a spolupráce napříč EU by měla vzniknout tzv. akcelerační údolí, což urychlí povolovací procesy i shromažďování podkladů pro hodnocení dopadu projektů na životní prostředí.
- Text přijatý Evropským parlamentem.
Směrnice o právu na opravu
Přijata byla i směrnice o právu spotřebitelů na opravu. Cílem je posílit tento segment trhu a ušetřit tak zdroje – místo koupě nových výrobků by do budoucna mělo být snazší produkty opravit. Výrobci budou povinni poskytovat opravy za přiměřenou cenu a dobu a informovat spotřebitele o jejich právech. Navíc se prodlouží zákonná záruka u opraveného zboží a spotřebitelé si budou moci od výrobce zapůjčit náhradní zařízení. Rovněž bude zřízena evropská online platforma pro snadnější vyhledávání opraven a prodejců renovovaného zboží.
Směrnici musí formálně přijmout ještě Rada, pak budou mít státy dva roky na implementaci.
- Text přijatý Evropským parlamentem.
Certifikační rámec pro odstraňování uhlíku
Evropský parlament přijal nový dobrovolný certifikační rámec, který pokrývá různé typy odstraňování uhlíku z atmosféry, jako je ukládání uhlíku prostřednictvím průmyslových technologií, ukládání do dlouhodobých produktů nebo uhlíkové zemědělství. Evropské země si od nové legislativy slibují podporu „odčerpávání“ uhlíku a zlepšení schopnosti EU kvantifikovat, monitorovat a ověřovat tyto činnosti a zabránit tak tzv. greenwashingu.
- Text přijatý Evropským parlamentem.
Směrnice o kvalitě ovzduší
Parlament schválil i opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Cílem je dosáhnout v EU nulového znečištění do roku 2050. Nová pravidla stanoví přísnější limity a cílové hodnoty pro rok 2030 pro několik znečišťujících látek s vážným dopadem na lidské zdraví. Osoby postižené znečištěním ovzduší budou mít možnost podat žalobu a požadovat odškodnění v případě nedodržování pravidel. Ve městech budou zřízena další místa pro odběr vzorků a indexy kvality ovzduší budou srovnatelné a veřejně dostupné. I zde se čeká na schválení Radou.
- Text přijatý Evropským parlamentem.
Směrnice o energetické náročnosti budov
Dlouho očekávaná a v mnohém kontroverzní směrnice o energetické náročnosti budov prošla posledním formálním potvrzením Evropskou radou a státy nyní mají dva roky na implementaci do národního práva. Směrnice nastavuje cíle pro renovaci budov či omezení kotlů na pevná paliva. Od roku 2030 budou muset být nové budovy bezemisní a do roku 2050 by měly být bezemisní všechny budovy. Pro nerezidenční budovy začnou platit minimální požadavky na energetickou účinnost. Za účelem dekarbonizace stavebního sektoru budou národní plány renovace budov obsahovat plán s cílem postupně do roku 2040 vyřadit kotle na fosilní paliva.
- Text směrnice potvrzený Radou.
- O efektivitě jednotlivých opatření v rámci budov a samotné směrnici jsme psali zde.
“Nově schválené zákony představují nejen legislativní výzvu, ale i strategickou příležitost pro české firmy. Abychom mohli proměnit Green na iDeal, budeme potřebovat chytrý přístup – důkladnou přípravu a včasný sběr dat. Tato legislativa nám umožňuje nejen splnit nové požadavky, ale také se stát lídry v inovacích a udržitelnosti, zejména i díky aktu o lokalizaci průmyslu pro čisté nulové emise nebo posílení transparentnosti dodavatelských řetězců,” říká Karel Kotoun, zakladatel platformy Green0meter.
Zdroj: https://csrd.cz/