10 právních novinek pro podnikatele v roce 2021

Rok 2020 zaručeně bude jedním z těch, které se nám všem nesmazatelně zapíší do paměti – a zvlášť podnikatelům. Nezbývá než doufat, že ten příští bude o něco příznivější. V této souvislosti proto vyvstává důležitá otázka: Jaké změny si pro podnikatele připravil rok 2021?

V centru pozornosti bude pochopitelně stát novelizovaný zákon o obchodních korporacích, nicméně stranou by neměly zůstat ani změny na úseku daní nebo zákoníku práce. Pojďme se na některé tyto právní novinky podívat blíž, ať vás nezastihnou nepřipravené.

Paušální daň pro OSVČ

Od 1. 1. 2021 budou dle schvalovaného daňového balíčku podnikatelé moci jedním formulářem a platbou splnit všechny tři své povinnosti:

• odvést zdravotní pojištění,
• odvést pojistné na sociální zabezpečení,
• zaplatit daň z příjmů.

Tato novinka však není pro každého. Jednou z podmínek je roční obrat podnikatele do 1 mil. Kč, dále nesmí být plátcem DPH (ani k ní mít registrační povinnost), není proti němu zahájeno insolvenční řízení a nemá příjmy ze závislé činnosti s výjimkou příjmů z DPP. Přihlášení k této dani je ovšem dobrovolné, nikdo vás k tomu nemůže nutit.

Výhodou této novinky bude pro malé živnostníky jistě to, že jim bude stačit pouze nastavit trvalý příkaz na jednu určitou platbu, nebudou muset komunikovat se třemi úřady a ubude jim povinnost podat daňové přiznání a přehled pojistného. Nevýhodou však bude odpadnutí možnosti uplatnit daňové slevy a úlevy na poplatníka, manžela/manželku, studenta, školkovné, evidenci tržeb, daňové zvýhodnění na děti a další. Pokud tak jste svobodným a bezdětným podnikatelem s ročními příjmy pod hranicí 1 mil. Kč, mohlo by se vám to vyplatit.

TIP: Podívejte se na přehled novinek pro zaměstnavatele v roce 2021 a na průvodce daňovými povinnostmi a změnami pro rok 2021.

Změny v rozdělování zisku

Rozhodnout o rozdělení zisku společnosti je dnes možné vždy ve lhůtě 6 měsíců po skončení účetního období. To však v praxi způsobuje mnohé problémy. Představme si např. situaci, kdy jediný společník – fyzická osoba potřebuje své právo na podíl na zisku realizovat třeba ze zdravotních důvodů až v druhé polovině roku (v případě, že účetní období je shodné s kalendářním rokem). Za nynější právní úpravy platí, že v takovém případě zisk zůstane nerozdělen a on musí počkat na konec dalšího účetního období – a do té doby se může stát, že bude zcela bez prostředků.

Od nového roku však bude rozhodnutí o rozdělení zisku (nebo jiných vlastních zdrojů) moct být přijato kdykoli v průběhu celého účetního období následujícího po tom účetním období, za něž se tato účetní závěrka sestavuje. Už tedy nebude nutné, aby valná hromada společnosti rozhodla o rozdělení zisku v rámci lhůty pro schválení účetní závěrky. Jinými slovy – pokud nebudete chtít z jakéhokoli důvodu v první polovině roku prozatím zisk rozdělit, můžete ho ponechat nerozdělený a jakmile kdykoli v průběhu tohoto roku nastane příhodná situace, stačí jen svolat valnou hromadu a nechat ji o tomto rozdělení rozhodnout.

Stravenkový paušál

Tato změna je součástí návrhu daňového balíčku – díky ní budete moci jako zaměstnavatelé vedle jídelen a samotných stravenek poskytovat vašim zaměstnancům příspěvek na stravování i přímo v penězích, a přitom za shodných daňových podmínek, jako nyní stravenky. Výhodou by měl být pokles administrativní zátěže a odpadnutí nákladů na provize stravenkových společností a poplatky spojené se stravenkami.

Stravenkový paušál by neměl zavádět nové daňové zvýhodnění, ale jeho principem je zjednodušit a zefektivnit způsob čerpání dosavadního zvýhodnění na stravování, na které v současné době nemůže dosáhnout vinou vysokých provizí stravenkových společností a náročné administrativy zhruba na 1 milion zaměstnanců.

Založení společnosti levněji a rychleji

Velkým plusem oproti dobám dávno minulým je, že v roce 2020 vám na založení s.r.o. stačil základní kapitál ve výši pouhé 1 Kč. Založení společnosti by se tak mohlo zdát být levné a rychlé – přesto tomu tak nebylo. Proč? Protože i kdyby váš základní kapitál byl skutečně jen jednokorunový, vy jste přesto museli tuto 1 Kč vzít a složit na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, což vám vidinu rychlého a levného snadno přemění na realitu pomalého a nákladného. Zakládání nízkokapitálových společností se tak v roce 2020 spíš nevyplatí.

Od 1. 1. 2021 by se však situace měla změnit. Peněžitý vklad do s.r.o. bude možné splatit i jiným způsobem, pokud výše všech těchto peněžitých vkladů nepřesáhne ve svém souhrnu částku 20.000 Kč. Teprve tato novinka, v kombinaci s možností založit společnost během jediné návštěvy u notáře a s možností splatit peněžitý vklad prostřednictvím správce vkladů (kterým může být např. notář, ale i některý ze zakladatelů společnosti), umožní vydat se na podnikatelskou dráhu skrze s.r.o. skutečně všem.

Povinný zápis zástupce do obchodního rejstříku

Členem voleného orgánu kapitálové společnosti (s.r.o., a.s.) i družstva nemusí být jen osoba fyzická, ale může jím být i osoba právnická. Právnická osoba však musí být někým zastoupena – buď si zvolí zmocněnce, kterého zapíše do obchodního rejstříku, nebo ji automaticky zastoupí její statutární orgán. Praxe při zápisu do obchodního rejstříku však v tomto ohledu byla dost odlišná, proto by se od ledna 2021 měl jejich postup sjednotit.

Nově totiž bude platit, že právnickou osobu jako člena voleného orgánu nebude možné do obchodního rejstříku zapsat bez současného zápisu jejího zástupce. A to není vše – pokud nedojde k určení, resp. zmocnění tohoto zástupce a jeho zápisu do obchodního rejstříku do 3 měsíců od vzniku funkce právnické osoby jako člena voleného orgánu, tato funkce jí ze zákona (tj. bez dalšího) zanikne.

Důležité je v tomto ohledu upozornit na skutečnost, že tato povinnost se dotkne i právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku jako členové volených orgánů již před 1. 1. 2021. I tyto již zapsané právnické osoby tak musí také zmocnit a zapsat do obchodního rejstříku jedinou fyzickou osobu jako svého zástupce, a to do 1. 4. 2021, jinak jejich funkce zanikne.

Důsledky nezakládání účetních závěrek do sbírky listin

Tuto povinnost zřejmě nemá v lásce skoro žádný podnikatel. Je to ovšem jeden z prostředků zajištění transparentnosti, a protože naplněnost sbírky listin je dlouhodobě na znepokojivě nízké úrovni, rozhodla vláda při jejím vynucování trochu „přitvrdit“ a současnou právní úpravu změnit.

Cílem této změny je poskytnutí možnosti postihnout podnikatele za nedodržení této jejich povinnosti a zabránit tak existenci tzv. neaktivních společností – těch, které nevyvíjejí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně (tj. všem dobře známé nebezpečí bílých koní). Těmto společnostem hrozí, že budou soudem zrušeny, dojde-li k současnému splnění 2 podmínek:

• nepředloží do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období, a
• společnost není možné kontaktovat (nelze jí doručit výzvu ke splnění jejích povinností).

Možná vás napadne, že této sankci by se dalo vyhnout tím, že do sbírky listin budete zakládat například jen každou druhou účetní závěrku, čímž by nemohla být splněna jedna z podmínek a soud by nemohl společnost zrušit. Ovšem pozor, i na takovou situaci bude zákon pamatovat – společnosti, které „pouze“ nezakládají účetní závěrky (nebo i jiné dokumenty) do sbírky listin, může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100.000 Kč, a to i opakovaně. Pokud jste tedy doteď své povinnosti při zakládání listin do sbírky v obchodním rejstříku neplnili důsledně, je nejvyšší čas s tím začít.

Snazší způsob rozhodování o vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy

Dosud zákon stanovil pouze to, že určité údaje (vkladová povinnost zakladatelů, koho zakladatelé určují jednatelem, určení správce vkladů a nepeněžitý vklad) mohou být po vzniku společnosti a po splacení všech vkladů ze společenské smlouvy vypuštěny a jednatel pak jen vyhotoví její nové znění.

Nově mohou o vypuštění takovýchto údajů rozhodnout sami jednatelé, ovšem pouze v případě, že bude tahle jejich pravomoc zakotvena ve společenské smlouvě. Zároveň o takovém rozhodnutí nebude potřeba pořizovat notářský zápis, který by normálně při změně společenské smlouvy nutný byl – podle zákona se totiž toto rozhodnutí za změnu společenské smlouvy považovat nebude. Celý proces by to tak mělo zrychlit a zjednodušit.

Následky nepořízení notářského zápisu tam, kde to zákon vyžaduje

V současné době není novinkou, že některá rozhodnutí orgánů společnosti (valné hromady, představenstva, společníka v působnosti nejvyššího orgánu…) vyžadují podle zákona jejich osvědčení formou veřejné listiny (tj. notářského zápisu). Od 1. 1. 2021 však vejde v účinnost nové ustanovení zákona o obchodních korporacích, podle něhož nebude mít takové rozhodnutí právní účinky, nebude-li tento notářský zápis sepsán nejpozději do 60 dnů ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

Co to v praxi znamená? Že od ledna je nutné nechat notáře každé rozhodnutí, u kterého to zákon výslovně vyžaduje, „úředně ověřit“ čili osvědčit notářským zápisem, přičemž k vyhotovení tohoto notářského zápisu musí dojít do 60 dnů ode dne vydání takového rozhodnutí, jinak se na něj bude hledět, jako by přijato nebylo a vy budete muset celý rozhodovací proces absolvovat znovu. Šedesátidenní lhůta je lhůtou ochrannou pro případy běžné praxe, kdy notář při rozhodování daného orgánu sice přítomen je, ale osvědčující notářský zápis nevyhotoví okamžitě, nýbrž až s několikadenním zpožděním.

Zrušení orgánu statutárního ředitele

Novela zákona o obchodních korporacích s účinností od ledna 2021 přinese změnu způsobu řízení akciové společnosti. Dnes jsou v ní povinně zřizovány dva volené orgány – statutární ředitel a správní rada. Nově však bude statutárním orgánem a.s. pouze správní rada. Ta tak bude vykonávat jak kontrolní pravomoci (tj. dohled na činnost společnosti), tak pravomoci řídící (tj. obchodní vedení společnosti). V praxi to nebude znamenat nic jiného, než že členové správní rady budou rozděleni na členy výkonné (executive members) a členy nevýkonné (non-executive members). Podnikáte-li v rámci a.s., je třeba upravit vnitřní poměry své společnosti včas.

Změny pro zaměstnavatele

V tomto roce došlo k velké novele zákoníku práce, který zavedl mnoho změn, z nichž některé jsou v účinnosti už od poloviny tohoto roku, jiné však budou až od ledna 2021 – to se týká především zavedení sdílených pracovních míst, placeného volna zaměstnance, který je členem personálu táborů pro děti a mládež, či úpravy náhrady majetkové a nemajetkové újmy.

Za zmínku stojí rozhodně i změny ve výpočtu dovolené. Jako zaměstnavatelé byste nově již neměli zaměstnancům poskytovat dovolenou za odpracované dny, ale pouze dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, pokud u vás zaměstnanec neodpracuje celý rok nebo má např. kratší týdenní pracovní dobu, a v této souvislosti se ruší i podmínka odpracování 60 dnů v roce. Délka poskytované dovolené se prozatím měnit nebude a stále bude vyměřována v týdnech, nicméně její výši budete muset odvodit od týdenní pracovní doby daného zaměstnance. Vyplatí se tedy na tyto změny včas připravit.

Tento článek byl připraven ve spolupráci s advokátní kanceláří AZ LEGAL.